Karanténa a já

Zdravím vás, milí čtenáři!
Vítejte u nového příspěvku, dneska s netradičním tématem, avšak právě teď docela aktuálním.

Karanténa
V dnešní době jedno z nejpoužívanějších slov, hned po koronaviru. 
Abych byla upřímná, je mi to celkem fuk. Jakožto introvert nemám problém s tím, zůstat pár měsíců doma. Neříkám, že mi někteří lidé nechybí, že mě tahle situace neštve nebo tak, ale rozhodně nejsem nějakým protikaranténovým aktivistou. Vím totiž, že pokud se tu budou některá pravidla dodržovat, tak budeme moct jít do školy, do práce a všude dřív.

Co se školy týká, zatím mi samostudium nijak nevadí, ba dokonce naopak. Jsem schopná si čas rozvrhnout tak, že stíhám k učení ještě číst a pokud jeden den nic nedělám, tak nevadí, doženu to den jiný. Času je na všechno dost a naši profesoři zatím nejsou na té úrovni nenáviděných učitelů, protože by nám posílali víc učiva, než bychom byli schopní zvládnout ve škole. Protože, ač mám svojí třídu ráda, tak si pořád myslím, že kdybychom nebyli tak arogantní jako celek vůči některým učitelům, zvládneme toho mnohem více i v hodinách.
Takže bych i pochopila, kdyby nám od jedné profesorky přišlo mnohem víc úkolů, než by bylo možné zvládnout. Naštěstí musím říct, že jsme profesory na tenhle rok vychytali skvěle a tak mezi nimi není nikdo, kdo by se nám takto mstil za odučené hodiny.

To, že mám víc času na čtení ale neznamená, že jej na čtení využívám. Momentálně (k mému překvapení) trávím dost času ve společných prostorách s rodinkou. Během karantény jsme zvládli postavit jedny šílený puzzle, který jsem myslela, že fakt prohodím oknem. Ale nestalo se a jako rodina jsme se na tom podíleli všichni. To, že nám teďka už nějakou dobu leží složené na stolku nikoho nezajímá. Ale jsou složené.
I tak mi ale milá rodinka pomalu začíná lézt krkem. Protože, přiznejme si, že být 24/7 pořád dohromady, fakt není ono. (Ano, 24/7 protože mamka měla hnedka na začátku karantény chřipku, takže jsme byli nuceni zůstat v "opravdové" karanténě)

Pro mě se v podstatě s celou karanténou moc nezměnilo. Kromě chození do školy stejně většinou nic nedělám a to co dělám jindy, můžu dělat i teď, protože o zvířata je povoleno se chodit starat, takže ke koním prakticky můžu. (Já vím, nemělo by se, ale ono je to doma fakt už šílený... shame on me)
To, že bych mohla chodit na procházky do lesa vítám, ale jsem od přírody strašně línej člověk a fakt se k tomu nedokopu.
Na to, abych začala cvičit, nemám motivaci (moje fyzička si teda myslí něco jiného, ale don't care :D)  a tak nějak nevím, s čím případně začít. Takže tady je na vině spíš moje nerozhodnost a snaha se před rodinnými příslušníky neztrapnit, než nějaká lenost. (Ale ta má taky důležitou roli)

Spekulace o tom, kdy se půjde do školy jsou mi upřímně... jedno. Samostudium mi zatím nevadí, i když musím přiznat, že hnedka druhý den v nařízené karanténě jsem na to nadávala a do školy chtěla... Teď bych na nějaké předměty výklad učitele potřebovala, to jo. Ale nijak to zatím nehrotím, protože mi dost věcí zatím dokáží vysvětlit spolužáci a nebo to chápu já sama. Joo, horší to bude, až na to jako třída stačit nebudem. Ale to se doufám nestane.

Díky karanténě jsem se ale začala věnovat mému bullet journalu, protože to je něco, co se mi vždycky hrozně líbilo, ale nikdy jsem si na to netroufla. A teď (no dobře, jedu to od začátku února, ale až teď mám čas si rozvrhnout co a jak) jsem zjistila, že k tomu, abyste začali, nemusíte mít všechny ty nádherný fixíky a všechno to, co mají ti ostatní.Protože je to váš bujo, vaše věc a nemělo by vás ničit, když se to nebude líbit ostatním. Důležité je, že se to líbí vám. 
Kromě bujo jsem zprovoznila blog na téhle doméně (takže pokud se chcete hodně nas*at, máte dost času, tak prosím, směle do toho) což byla jedna z nejvíc složitých věcí, co jsem kdy musela udělat. Ale jsem za to na sebe pyšná! Zvládla jsem to sama, bez nějakých návodů nebo tak. Chce to ale hodně velkou trpělivost (ta moje při prvním pokusu o vytvoření vyprchala) a zkoušet. Ale pak ten výsledek (snad) stojí za to :D

A teď k pár knižním tipům na čtení (ano, na to je totiž každej strašně zvědavej, protože je toho všude málo!)

Takže, co číst v době nudy v karanténě? (Když teda tu nudu zaháníte čtením, ne třeba barvením vlasů jako já, ale to taky velice doporučuji! A pak chci případně vidět výsledky vaší práce!!!) 
Pět knižních tipů teď a tady:

Jako první vám doporučím nejdelší sérii, kterou doma mám. Je to celkem 8 knížek, takže myslím, že dost ideální na dlouhé dny plné nudy nebo prokrastinace :D
Je to samozřejmě Skleněný trůn. (Kdo mě nějakou dobu sleduje, tak ho tahle série vůbec nepřekvapí...)  Je to skvělá YA fantasy série plná víl, intrik a sebevědomé hlavní hrdinky. Hlavně poslední díl, který vyšel v srpnu, má skoro 1000 stránek, takže vám to nějakou dobu zabere. Je to jedna z nejlepších sérií, co jsem kdy četla. Všem vřele doporučuji <3
Když už jsme u Maasové, tak tu zmíním i Dvory. Ale to není můj další tip na čtení.

Určitě vám neunikla mnou nedávno čtená knížka Kroniky prachu. To je jedna z nejhezčích standalone knížek s totálně boží romantickou linkou. Hlavní hrdinka je super silná holka, která si jde za svým a jen tak něco ji neodradí. Hlavně Londýn v 18. století je naprosto famózní místo, pro odehrání se takového příběhu. Určitě si přečtěte recenzi, pokud stále váháte. Ale já za tu knížku strčím ruku do ohně <3

Mým třetím doporučením je série Rafaelova škola. Ta teda nemusí sednout každému, ale za mě je to jedna z nejlepších českých sérií. Pokud zvládnete první dva díly, kde se Marina projevuje pořád jako dítě, tak vám garantuju, že poslední dva díly vás dostanou. Je to jedna ze sérií, kdy je každý další díl lepší a lepší. A hlavně tím podpoříte české autory! Rozhodně bych od toho nedávala ruce pryč jenom proto, že je autorka češka. V mnohých věcech předčí některá zahraniční díla.

Jako čtvrtou doporučenou četbu volím sérii Nikdynoc. Bohužel teda jenom první dva díly, ale i ty opravdu stojí za to. V některých věcech je autorův styl trochu drsnější, ale kdo ho někdy aspoň zahlídl, tak ví, že Jay opravdu na drsného týpka vypadá a tak se není čemu divit. Knížky plné sarkasmu a jisté dávky ironie bych vám fakt doporučovala přečíst. Je to fakt dobrá série.
Poslední díl má vyjít letos, takže ani nebudete čekat takovou dobu na pokračování, což je za mě velké plus.

No a mým posledním tipem do karantény je série Měsíčních kronik. Tady to nebudu nijak rozepisovat, kdo četl moje shrnutí téhle série tak ví, kdo ne, tak tady máte možnost. (Měsíční kroniky)
Na tuhle sérii, díky délce zejména dvou posledních dílů, taky pár dnů padne a já věřím, že se u toho nebudete nudit.


Určitě mi do komentářů napište, jak to máte s karanténou vy, jaké knížky čtete nebo které byste doporučili ostatním čtenářům.
Já vám tímto děkuji za pozornost a loučím se s vámi <3