Múza nočních můr

Autor: Laini Taylor

Sarai vysílala každou noc své můry a myslela si, že už zná všechny hrůzy světa. Mýlila se. Po tragédii ani Lazlo, ani Sarai nejsou tím, čím byli dříve. Jeden bůh, druhý duch. Lazlo čelí nemyslitelné volbě – zachránit dívku, kterou miluje, nebo zachránit všechny ostatní a ji ztratit. A Sarai se cítí bezmocnější než kdy předtím. Na obzoru se objevují noví nepřátelé, ti staří znovu získávají sílu… Ale nejdůležitější ze všeho je otázka: Musí hrdinové vždy zabíjet nestvůry, nebo je místo toho mohou chránit?

„Můžeme nechat minulost za sebou?" zeptala se. „To je pro minulost výborné místo", odpověděla jí Suheyla. „Když ji tam nenecháš, zaneřádí úplně všechno a pořád se o ni jenom zakopává"

Panejo, já mám ten druhý díl asi ještě radši než Snílka. Vůbec jsem nečekala, že by to mohlo dopadnout TAKHLE. Jako nějaká svá očekávání jsem zase měla, ale zase jsem se totálně netrefila.

Všechny postavy jsem si tu oblíbila asi ještě víc než ve Snílkovi, protože mi přijde, že tady dostaly mnohem víc prostoru. A tím myslím všechny. Pořád to bylo hlavně o Lazlovi a Sarai, ale dostaly tu prostor fakt všechny. Dokonce se mi povedlo si tak nějak kladný vztah vybudovat i k Nerovi, Ruby a nakonec jsem na milost vzala i Minyu.
Na konci Snílka jsem byla přesvědčená o tom, že to s Minyou - kvůli její touze po pomstě - nedopadne dobře. Tohle jsem fakt nečekala. Jsem za ten vývoj fakt neskutečně ráda. Já fakt obdivuju tu její schopnost se v podstatě rozpůlit a v té jedné půlce sebe být totálně skvělá a v té druhé zase zlá. A v podstatě to i chápu. A proto jsem fakt moc ráda za ten konec, to jsem se nad tou knížkou fakt usmívala.

Dost se mi líbila proměna Nera. Skutečnost, že se z totálního náfuky - který byl fakt na ránu - stal skvělej člověk, kterému záleží na lidech kolem sebe, je fakt skvělá.

Vůbec jsem nečekala "zásah minulosti" v podobě Novy, ale bylo to hrozně zajímavý a zároveň fakt děsivý. Protože jsem se doopravdy bála o Lazla. Ale taky mě Nora zaujala tím, že prostě šla zachránit Koru a nevadilo, že to trvalo 200 let. Za to jí obdivuju a proto mi přišlo líto to, jak Nova nakonec dopadla. Ale v podstatě jí chápu. Představa, že bych se za něčím hnala 200 let a zjistila jsem, že jsem stejně přišla pozdě... Takže mi přijde smutné to, jak dopadla, protože mohla začít nový život s naší skupinkou.

Fakt strašně moc žeru Lazla a Sarai. Oni jsou tak strašně moc roztomilí a tvoří naprosto skvělý pár. Strašně se mi líbí, jak jsou spolu ve snech a i v realitě a jsou spolu fakt šťastný. Je mi na jednu stranu líto jak to mezi nimi je a na druhou jsem ale ráda, že to dopadlo alespoň takhle. Protože představa, že by spolu nebyli, bolí.

Docela bych si dokázala představit pokračování, kde by bylo popsaný zachraňování dalších modrých lidiček. Ale zároveň si myslím, že tohle bylo dost fajnové ukončení, takže po dalším dílu nebrečím.

Každopádně je vidět, že Laini už za sebou má nějaké knížky, protože má svůj originální styl psaní. Takové jakoby poetické. A musím říct, že mě ten styl psaní opravdu nadchl a fakt jsem si jej užívala. A ten svět vykreslený v obou knížkách se mi fakt líbil.

Knížka ode mě dostává hodnocení 10/10*

Četli jste tuhle sérii? Patříte do týmu "ANO" nebo "NE" ?